Není divu, že se děti bojí. Část politiků a médií mluví o globálním oteplování dost vypjatým, „katastrofizujícím“ jazykem. A když už extrémní slovník nedokáže vybudit dostatečné vzrušení, musí se znovu přitvrdit a vyostřit. Pokud chceme něco s oteplováním dělat, zchlaďme nejprv hlavy.

Politický jazyk, jenž se dotýká klimatických změn, se vyznačuje odvážnými sliby, jež nikdy nebudou splněny, a smělými cíli, kterých nelze dosáhnout. I proto je pozoruhodné přiznání bývalého australského premiéra Tonyho Abbotta, že by nikdy nepodepsal Pařížskou dohodu, kdyby v roce 2015 věděl, že se z ní Spojené státy stáhnou a že snaha o dosažení národních cílů poškodí australskou ekonomiku.

Společnost Oxfam International, která bojuje proti chudobě, nedávno přitáhla značnou pozornost svým tvrzením, že začala celosvětová krize ve finanční a majetkové nerovnosti. Ale ve svém prohlášení vynechala docela důležitý bod, a to, že celosvětově je rozložení příjmů mnohem více vyvážené, než tomu bylo před 100 lety.

Podle všeobecného názoru byl rok 2016 příšerný. Řadu zemí zasáhly strašlivé teroristické útoky. Krize v Sýrii si vyžádala desetitisíce životů. Turecko zažilo sebevražedné útoky a nezdařený pokus o převrat. Ve více než sedmdesáti zemích došlo k omezení svobody. Mezi politické šoky se zařadily brexit i vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách ve Spojených státech – média ani politická elita tyto události nepředvídala. Zika byla označena za ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu. A rok 2016 byl pravděpodobně nejteplejším rokem v dějinách měření. Při četbě názorových...

Hlad je už od nepaměti pohromou lidstva. Hladomory ovlivnily budoucí podobu téměř všech velkých společností; podle jednoho odhadu trpěla Čína v důsledku sucha či záplav nejméně v jedné provincii hladomorem téměř každoročně od roku 108 před naším letopočtem až do roku 1911. Boj proti hladu je však bitvou, v níž může lidstvo nakonec zvítězit. V poslední čtvrtině dvacátého století se každoročně vyprodukovalo víc obilnin než v kterémkoliv předcházejícím období a letos se sklidí víc obilí než v kterémkoliv jiném roce v dějinách. Od roku 1992 se počet hladovějících lidí na světě snížil o více než...

Po dlouhé roky bývalo Německo ukázkovým příkladem zpackané klimatické a energetické politiky. Nyní mu začíná zdatně konkurovat Velká Británie. Plány na stavbu jaderné elektrárny Hinkley Point C jsou zoufalé. Vyrobená elektřina bude stát více než dvojnásobek běžných cen. Ještě více však britské firmy a domácnosti zatíží dotování elektřiny z větrné a sluneční energie. Hlavním výsledkem 30letého úsilí je, že německý spotřebitel musí doplácet 28 miliard eur (přes 750 miliard korun) ročně za obnovitelné zdroje. Větrné a solární elektrárny přitom pokrývají pouze 2,8 procenta celkové spotřeby...

Největší příležitost zlepšit během příští dekády a půl blahobyt lidí představuje globální volný obchod. V průběhu uplynulého čtvrtstoletí pomohl dostat z chudoby více než miliardu lidí. Další snížení obchodních bariér by mohlo v nejchudších částech světa během příštích 15 letech ještě zdvojnásobit průměrné příjmy.

Největší příležitost zlepšit během příští dekády a půl blahobyt lidí představuje globální volný obchod. V průběhu uplynulého čtvrtstoletí už pomohl vyzvednout z chudoby víc než miliardu lidí. Další snížení obchodních bariér by v nejchudších částech světa ještě během příštích 15 let mohlo zdvojnásobit průměrné příjmy. Ano, volný obchod má určité náklady, s nimiž je třeba se vypořádat; nad těmito náklady ale ohromně převažují přínosy. Přesto se dnes nálada v bohatých zemích otočila proti volnému obchodu. To je tragédie.

K záměrům Cílů udržitelného rozvoje OSN do roku 2030 patří základní školní docházka pro všechny děti, práce pro všechny dospělé a ukončení hladovění a chudoby. To jsou vznešené aspirace – ale velmi nákladné. Skutečně si je můžeme všechny dovolit? OECD odhaduje, že splnění všech 17 CUR, které se skládají ze 169 konkrétních rozvojových met, by stálo 3,3-4,5 bilionu dolarů ročně – to se zhruba rovná výši letošního federálního rozpočtu Spojených států a dalece převyšuje téměř 132 miliard dolarů, které byly loni celosvětově vynaloženy na zahraniční rozvojovou pomoc.

Politici a filantropové často hovoří o abstraktních, vznešených idejích, jako je udržitelnost a transformace skrze dialog. Billu Gatesovi a indickému premiérovi Naréndrovi Módímu je proto třeba zatleskat za to, že se zabývají všednějším, ale zásadním tématem: Nadace Billa a Melindy Gatesových chce proměnit samotnou technologii toalet, aby nezávisely na významné infrastruktuře, jako jsou kanalizační soustavy a čističky odpadních vod. V roce 2011 Nadace Gatesových vyhlásila výzvu Reinvent the Toilet (Inovuj záchod), která uděluje granty výzkumníkům, „kteří využívají inovativní přístupy,...